Vítejte u uklízecího vlogu, který natočila ta, jenž nerada uklízí… to jsou paradoxy 🙂

Ale prostě je to někdy třeba. Například pokud od příjezdu koncem srpna ze Sebuzína přeskakujete v ateliéru nevybalené krabice….

…. a na tvoření si děláte místo pár desítek centimetrů čtverečních.

Nebo když se vám nechce umývat indukční deska, tak ji rozbijete a dáte novou….  PS. doufám, že jste pochopili, že tohle byl žert 🙂

Ale pravda je, že desku jsem pořídila, protože na té původní se opravdu už nedalo vařit…

A v ateliéru konečně mám zase prostor na tvorbu…  (zajímalo by mne na jak dlouho :-))

A už nemusím skákat přes kaluže neboli krabice…  úplně jsem vše nezaklidila, protože první listopadový víkend opět jedu učit na Sebuzín a hodně věcí budu převážet….

A konečně jsem vyzkoušela zázrak, který koluje už měsíce po internetu – bílý ocet. A věřte, nevěřte, fakt funguje…

A jen pro šetřílky – zkoušela jsem i ten kvasný – ten nefunguje tak dobře jako bílý….

Fakt to vyzkoušejte – vodní kámen mizel jako pára nad hrncem.

Vyčistila jsem si konvičku, protože na nové desce jí to zapatlané neslušelo…

A poslední tip v tomto vlogu – lapač na octomilky…. (no asi jdu s křížkem po funuse, když je venku na nule, ale bude se hodit na příští rok) – smíchat dvě lžičky octa, lžičku moučkového cukru a lžičku jaru….

A za tři dny…